- Reklama se stala magií. Jde pochopitelně o černou magii se vším všudy. Tento systém se nepřiměřeně zapisuje do podvědomí každého jednoho z nás a tím z něho dělá otroka.
- Reklama začala používat dokonce zakázané praktiky ve smyslu "skryté" reklamy, což je reklama, která se vysílá tak, že na obrazovce televizoru není vidět a svou intenzitou se zapisuje do podvědomí člověka. Tyto praktiky jsou nebezpečné životu. V Japonsku dokonce vedly k úmrtí dětí, a proto byly celosvětově zakázány. Pochopitelně mimo nás.
- Požadujeme místo reklam přehledné informace, které si kdokoliv může vyhledat a které nesmí mít formu současné reklamy, ale bloků, které jsou komukoliv k dispozici a které, pokud o ně neprojevím zájem, se nesmí zobrazovat. Je snad jasné, že do reklam patří i všechny billboardy a jiné vývěsné tabule či upoutávky.
- Je rovněž pochopitelné, že bude zakázán jakýkoliv lobbing a vše s ním spojené. Něco takového je pod úrovní člověka současnosti.
Shrnutí reklamy a lobbingu.
Reklama je fenomén, který zaplavil tuto zemi. Pokud jedete po silnici, pak vás všude kolem tato reklama provází. Pokud přijedete do města, vidíte jí na každém rohu, v každé výkladní skříni, na každém nároží, vidíte jí prostě všude. V této zemi bez reklamy prakticky není nic.
Tato země je plná reklamy a tato země připomíná něco, co s reklamou je úzce spjato. Bylo by tedy vhodné se podívat na to, co tato reklama vlastně je, k čemu slouží a co ovlivňuje. Reklama útočí na naše podvědomí, reklama je něčím, co obchází naše vědomí a nutí nás k tomu, abychom nakupovali či řídili se věcmi, které obchází naše vědomí.
Už jenom toto konstatování jasně dokazuje skrytou podlost tohoto systému, této reklamy. Takže reklama je věc, která obchází rozumové chápání člověka. Na tom se jistě shodneme všichni. Tato civilizace je ale založena na rozumu, proč tedy existuje něco, co toto základní uspořádání, tento rozum, obchází?
Je to dáno tím, že tato reklama je používaná lidmi, institucemi, organizacemi, které jednají nedobře, které jednají skrytě, které jednají tak, aby nemohly být odhaleny rozumem a proto je nutné se této reklamě bránit.
Podívejme se tedy na to, jak to tedy ve skutečnosti je. Člověk má emoce. Tyto emoce představují odlišný stupeň od rozumu.
Pokud nebudou mít emoce pod kontrolou, tak jsem jejich otrokem.
Tuto pravdu hlásali lidé už v dávnověku. Jsou známy výroky mnoha myslitelů a to dokonce i z dob Římské říše, kteří takto promlouvali k lidem, a toto moudrost dokonce zapisovali do knih.
Jak to, že mi tyto pravdy dneska nesdílíme?
Jak je možné, že po tolika letech najednou klesáme na úroveň, která nezná nebo nechce znát pravdy minulosti, a to jenom proto, že několik lidí, několik institucí si uvědomilo dosah toho, co reklama může vytvořit a co reklama může způsobit a tyto pokleslé věci nám vnucují.
Jak je možné, že na tuto hru ďábelských sil jsme přistoupili?
Je to jednoduché a prosté zároveň, protože my samotní jsme lidmi, kteří nejenomže jsou schopni a ochotni tyto praktiky používat sami, ale dokonce je jiným i vnucovat.
Je to naše ego, které nám kraluje, je to cosi, co představuje základ nás a vymezuje nás vůči ostatním, ale způsobem, který je nepřijatelný. Místo toho, abychom ostatním sloužili a jim pomáhali, máme pocit, že všichni nám ubližují a že všichni jsou proti nám.
Pokud tohoto systému se nezbavíme a definitivně ho neodhodíme na smetiště dějin, do té doby to nebude dobré.
Pokud si neuvědomíme, že je to přeci nesmysl a pokud nepřejdeme na úplně jiné vnímání světa, pokud nebudeme těmi, kdo chtějí pomáhat druhým, budeme stát pouze pod vlivem těchto emocí, tohoto ega, a nebudeme sami sebou.
Budeme otroky.
Ano budeme otroky a to se vším všudy.
Toto otroctví je vnitřní, je to otroctví nás samotných v nás samotných.
Jenom my sami jsme schopni toto otroctví zlikvidovat. Můžeme ho zlikvidovat pouze tím, že toto otroctví podřídíme své vlastní vůli. Zdůrazňují své vlastní vůli. To ale znamená, že naše vůle pochází od vyšších bytostí, naše vůle je včleněna do hierarchie těch, kteří stojí nad námi a tudíž v naší vůli je automaticky zakomponováno to, že máme být k sobě lidští a máme si pomáhat. Naše vůle v tomto případě představuje naši vyšší složkou, tedy to, čemu já říkám JÁ.
Reklama je zrůdná, to si snad všichni uvědomujeme. A přesto jsou mezi námi ti, kteří si v této reklamě libují.
Jde o zvrácenost, která je daná tím, že člověk se dostává do stavu, kdy padá ve svých představách, ve svých skutcích a ve své ideji tak dalece, že se vlastně blíží tvoru, kterého jsme výboje už nechali za sebou. Tedy vlastně zvířatům.
Věřte, že je to smutný pohled na takovéhoto člověka.
Je bezpodmínečně nutné, abychom se vrátili k tomu, čím jsme, abychom byli lidmi, abychom reklamu jednou a provždy vyhodili a zahodili, abychom věci, které potřebujeme sdělit, sdělovali normálním způsobem, tedy pomocí informací.
Informace můžou být zcela jasné a přehledné. Informace ve své zásadě nutně musí být pravdivé, protože jinak to nejsou informace, ale je to paskvil neřku-li přímo lež. Informace slouží k tomu, abychom se mohli v něčem vyznat.
Informace jsou součástí našeho rozumu a pomocí tohoto rozumu my musíme vědci hodnotit a naše emoce, které vycházejí ze srdce, k tomu můžeme použít jako zabarvení.
Nikoliv obráceně.
V současnosti se totiž řídíme právě těmito emocemi, ale emocemi, které jsou zvrácené a špatné, které jsou emocemi odvozených se zvířecí říše. Zároveň ale vylučujeme kontrolu rozumem. Přesně to dělá zvíře.
Emocemi nelze žít bez kontroly rozumu a proto je nutné tento systém, který je ďábelský, jednoznačně odmítnout.
Pokud jde o lobbing.
Co je to lobbing?
Co je to lobbing a k čemu vůbec slouží? Představte si člověka, který dostal důvěru k tomu, aby někoho zastupoval.
Za tímto člověkem přijde jiný člověk, který má zájem na tom, aby tento první člověk mu schválil, nebo pomohl schválit zákony, či pomohl k tomu, aby získal nějakou zakázku, která je k dispozici ve veřejných zakázkách, nebo cokoliv jiného.
Jenom naivní člověk se může domnívat, že tato služba bude, aniž by tu existovala jakákoliv protihodnota.
Tato protihodnota je vlastně doslova a do písmene úplatkem. Jedná se o trestný čin, který nelze tolerovat. Přesto tyto úplatky a toto lobbování se dnes běžně dějí a jsou součástí celé vládní garnitury.
Je to vlastně reklama přímo vnucena člověkem, který přichází za tímto odpovědným člověkem, tedy ve skutečnosti poslancem, který má moc. Jak je vůbec možné, že něco takového se připustilo. Jak je možné, že tento systém vůbec existuje.
Je to možné proto, protože systém, který tady vládne, není demokracií. Jedná se o oligarchii, která je poplatná lidskému egu a lidským emocím a lidskému způsobu vyžití se v této společnosti.
Toto vyžití se rozumí vyžití se v sobě samém, tedy v tom smyslu, že bude takovýto člověk klidně žít na úkor těch ostatních, na úkor celé společnosti, na úkor všech, ale hlavně, že se bude mít dobře, hmotně dobře.
Lobbing představuje zvrácenost, s tím lze jenom souhlasit. Jak se lobbingu zbavit? Velice jednoduše. Postavit ho zcela mimo zákon. Pokud toto udělám, celý problém zmizí.
Lidé, kteří dneska rozhodují v naší zemi, ale něco takového nechtějí připustit, a to ani náhodou. Protože z tohoto lobbingu mají neuvěřitelně dobrý příjem.
To, že to je nemravné, oni neregistruji. Oni jsou totiž těmi, kdo na to snad ani nemají patřičné buňky, kdo na to nemá ani patřičné svědomí, kdo na to nemá ani patřičný vnitřní cit.
Vše je to způsobeno tím, že oni samotní jsou těmi, kdo do této vládní garnitury vůbec nepatří. Kdo v této vládní garnituře sice kraluje, ale to proto, že se i k moci dostali nelegální cestou.
Tato nelegální cesta byla způsobena takzvanými volbami, které nejsou volby, ale jedná se pouze o systém, který umožňuje výběr nastrčených kandidátů či nastrčených stran, které dopředu už jsou dávno zkorumpované a které dopředu budou plnit to, co je po nich požadováno.
Volba skutečných zástupců lidu v této zemi neexistuje dnes, tak jako neexistovala ani za komunismu.
Všeobecný volební zákon tady nebyl dotažený do konce v tom smyslu, že lidé si nemohou volit své vlastní zástupce.
V tom je ten obrovský problém.
Proto je tak nutné změnit tento systém, tento volební systém, tak, aby se stal skutečně demokratickým systémem, tak jak to bylo kdysi a jak to má být i dnes.