7. Naprostá netolerance ke všem trestním činům, zvláště ve vztahu ke korupci.

01.12.2013 12:20
  • Zástupce lidu je zástupcem proto, že je mu svěřena důvěra těch, které zastupuje. Selhání v tomto smyslu je selháním, které je neomluvitelné. Proto zde bude uplatněn zvlášť přísný metr.
  • Samostatné odsouzení je pak nutno věnovat selhání ve smyslu korupce. To je z hlediska úřadu jedno z největších selhání a patřičný zástupce lidu (úředník) musí být okamžitě vyřazen z možnosti služby lidem a jeho trest musí být pří­kladný.

Shrnutí

Netolerance neznamená přísné trestání netolerance. Znamená něco jiného. Netolerance je stav, kdy my se budeme snažit o to, aby žádný trestný čin neprošel, aby žádný trestný čin se nestal, aby žádný trestný čin nebyl. Přísnost trestu s tím nemá nic společného.

Netolerance znamená to, že se budeme snažit o společnost, která bude čistá, která bude společnosti, kde je pravda pravdou a lež lží, kde nebude to, co nazýváme pokrytectvím, a pokud se objeví, tak bude v zárodku eliminováno.

Jedním z největších pokryteckých činů je pochopitelně korupce. Korupce je stav, kdy za peníze se snažím někomu vyhovět, ale ten někdo pochopitelně chce tyto vědci zařídit tak, aby byly v jeho prospěch, obvykle v jeho hmotný prospěch, bez ohledu na to, zda je či není v právu.

 Pochopitelně většinou v tom právu samozřejmě není, protože kdyby tomu tak bylo, tak by se neuchyloval k těmto věcem, tedy ke korupci.

Pokud se tedy dostaneme do stavu, že společnost bude vnímat stav, kdy korupce je něco zvráceného, kdy společnost bude vnímat stav, že zločin je něčím špatným, kdy společnost bude naopak vnímat dobro jako cosi, co je naprosto nezbytné, tak budeme ve stavu, kdy budeme moci říci, to je to co jsme chtěli.

Pochopitelně ani tady vývoj nekončí, naopak tady teprve začíná. To je totiž základní stav, z něhož my můžeme vycházet k tomu, abychom mohli naši společnost nějakým způsobem vůbec rozvíjet.

Proto je nutné dbát na to, aby tato společnost nebyla zaneřáděna způsobem, který je pro tuto společnost nevhodný a který vytváří podhoubí pro všechny možné zločinné praktiky. Je proto nutné se mít na pozoru. Abychom tuto společnost takto mohli vůbec ochránit.

Způsob ochrany je ale ještě také jiná věc.

Ochranu společnosti předznamenávají stavy, které se odvozují od kontrolních systémů, tedy vlastně soudy. Tam bude velmi záležet na tom, zda v popředí těchto institucí budou lidé odpovědní, lidé moudří, lidé vzdělaní a lidé na svých místech. Pokud tomu tak nebude, pak nic a nikdo nás není schopen zachránit před tím, že tato společnost bude řízena nevhodným způsobem a bude vytvářet podhoubí, nikoliv pro dobro a pokrok, ale pro zločin.

Tento systém musí být chápán tak, že všichni lidé se do této kontroly musí zapojit. Není možné, aby existovaly pouze složky, které toto budou hlídat, které budou hlídat zločin, které budou hlídat to, zda někdo nedělá něco špatně.

Všichni lidé musí být ve stavu, kdy jim vadí toto zločinné jednání, kdy oni samotni budou ve stavu, že budou chtít, aby tato společnost byla dobrou.

Pokud by tomu tak nebylo, není možné tuto společnost uchránit, byť by složka kontroly byla sebelepší. Lidé totiž to dobro musí chtít. Jedině tak je možné dosáhnout stavu, ve kterém všichni ostatní budou žít a pracovat, a budou tak mít možnost vytvářet hodnoty vyššího rázu.

—————

Zpět