SOUČANÝ ČLOVĚK

V tomto pojednání je člověk pro snadné pochopení zredukován pouze na těla a JA, jako vlastní podstatu. Ve skutečnosti je ale mnohem komplexnejší strukturou.

 

Zkusme se ještě jednou podrobně podívat jak vlastně je současný člověk uspořádán a jak a co má pod kontrolou a co je řízeno někým jiným. Těla od JÁ (duše) ve směru do hmotnosti jsou:

·    Astrální tělo

·    Životní tělo

·    Hmotné tělo

On (člověk) je definován pro  tento svět především svým JÁ, které je duchovní podstaty a představuje Duchovní složku, která proniká do hmoty. Podíváme-li se na jeho úkol, pak je jasné, že je napřed potřeba zpracovat prostředí, jenž je nejblíže jeho podstatě. Tělo jako takové je vlastně mikrokosmos. Ve struktuře člověka pak je to astrální planina. Není zapotřebí pracovat na sobě v Universu a být tak vystaven jevům, jenž by nám tuto práci a vývoj znesnadňovaly, stačí a dokonce je to vhodnější, pracovat v tomto mikrokosmu – lidském těle.

 

Astrální tělo je prvé od JÁ (duše). Je to tělo emocí. V mnoha učených knihách je pojednáno o tom, že člověk se stává člověkem až v tom okamžiku, kdy zvládne své emoce.
je dalším tělem. Toto tělo odpovídá za chod a život našeho hmotného těla. Pokud bychom chtěli zvládnout tento systém, pak  musíme zvládat veškeré pochody v těle. V současnosti máme pod kontrolou pouze jediný, a to dech. Je jich ale mnohem víc. Počínaje tepem, to znamená krevním oběhem včetně ovládání srdíčka, přes trávící pochody až po ovládání jednotlivých orgánů. Sem patří i schopnost regenerace a ozdravění těla. To znamená rozumět systému nemocí a pochodů energií v těle.

 Co to znamená, zvládnout své emoce? JÁ proniká astrálním tělem. Spolu s ním tak činní i jiné duchovní bytosti nad námi. Astrální planina je jich plná. Pokud jim přenecháme vládu nad astrálním tělem, pak se postarají dle svého o jeho funkce. Zde je nutno ještě rozlišit bytosti dle jejich zaměření (dobré – špatné) a dle jejich průniku do těla ve smyslu řízení (částečné ovlivnění až posedlost). Vše to je ještě koordinováno s karmou a úkoly z ní plynoucí. Pokud tedy nebudeme do astrálního těla zasahovat, pak jsme doslova otroky dějů v něm plynoucích. Není podstatné, jsou-li dobré či nikoliv. Podstatné je, že nejsou naše. I když jsou dobré a navenek se chováme správně, není to naše zásluha, a proto je tento výtěžek pro nás bezcenný.

Teprve v okamžiku, kdy vezmeme dění svých emocí do svých rukou, stáváme se svobodným člověkem a emoce jsou nám k dispozici. V tomto stavu jsme schopni prožít skutečnou radost i skutečný žal, a to i přesto, či snad právě proto, že navenek mnohdy působíme jako vyrovnaný, vnitřně zářící a vnitřní energií naplněný člověk. Přebráním odpovědnosti za vše v astrálním těle se připravujeme zároveň i na dobu našeho pobytu na této planině. Astrální planina se nám pak po průchodu branou smrti bude jevit jako důvěrně známé prostředí. Budeme zde mít možnost získat co nejvíce, a tak tam, kde jiní prochází očistou, my budeme procházet a získávat vědění.

 

Životní tělo

Patří sem i systém DNA, jako základní systém dat. Protože je zde hodně nejasností, které vznikají neznalostí současné vědecké garnitury, tak zde ukáži jak tento systém pracuje.

Pro lepší porozumění systému ho budu porovnávat se systémem počítače. I když toto porovnání je v mnohém nepřesné, přeci jenom dostatečně vypovídá o celkové struktuře.

Základem počítače je hardware a u člověka hmotné tělo.

Druhý stupeň je software a u člověka životní tělo.

Software se u počítače dělí na dvě základní skupiny:

·         program

·         data

Životní tělo má rovněž tyto funkce rozděleny do dvou skupin:

·         Činnost (práce) životního těla    program + operační data

·         DNA    data (uložena v hmotném těle)

Jak pracuje počítač je známo. Činnost programu představuje z hlediska hmoty nedefinovatelný děj. Jeho základ  je uložen pomocí dat v počítači. Tato "data" neslouží k práci, ale k jeho zachování.

U člověka je tento systém zachycen přímo v životním těle. Program v počítači "běží" dle vlastních dispozic a data, s nimiž pracuje, ho mohou i "inspirovat" k různým činnostem. Podobně pracuje systém životního těla. Data si vybírá z DNA a podle nich vytváří patřičné struktury a stavy. I zde je možno se nechat daty v DNA inspirovat k tvoření.

Současná vědecká garnitura se dopouští velkého omylu v tom, že se domnívá, že našla systém řízení stavby těla tím, že je schopna přečíst DNA. Je to obdobná situace, jako když čtu skupinu dat v počítači a nechápu, co s tím.

Pokud pozměním data, pak výsledná činnost je jiná. To ale neznamená, že jsem našel klíč k řízení systému. Je to jen dílčí úspěch a není ho možné zaměnit se znalostí celého systému. Vždyť v každé buňce lidského těla je tatáž DNA se všemi daty o stavbě kterékoliv části našeho těla. Neznamená to ale, že všechny části těla budou stejné, protože je stená DNA. Rozdílnost stavby těla je tím nejlepším důkazem nesmyslnosti tvrzení o nalezení "řídícího" systému pomocí DNA. Je evidentní, že tu musí být nadřazená rovina, z níž je celý proces kontrolován, řízen a veden určitým směrem.

O struktuře skutečného programu vědcům zatím není vůbec nic známo, a proto nejsou a ani v blízké budoucnosti nebudou schopni smysluplného využití této znalosti. Jak nesmyslné je jejich počínání, ukáži na systému klonování člověka.

Klon člověka. K tomu, aby bylo zřejmé, co se děje při klonování, si zde ukážeme v tabulce systém zrození jedince normálním způsobem a pomocí klonu. Dále je nutno vysvětlit, že při normálním početí "naskočí" program životního těla a vše pracuje správně.

Buňky se za život člověka od jeho narození po jeho smrt dělí cca15x.  Doba mezi dělením je odhadována na dobu 5 let. Pak celková doba života je cca 15 x 5 = 75 let.

U klonu pokračuje životní tělo tam, kde právě je. To, že jde o samostatnou část (fyzicky), zde nehraje roli. Pokud tedy vezmeme klon z člověka, kterému je 50 let, bude mít k dispozici již jen cca 5 dělení buněk.

Přestože se narodí pomocí klonu miminko, je vlastně již zatíženo 50 lety. Nemoci stáří je osloví v zápětí po narození. Je smutné se dívat, jak ještě nedospělý člověk trpí nemocemi starců a stařen. To samo o sobě není ještě to nejhorší. Nejhorší na celé skutečnosti je fakt, že dojde k zastoupení JÁ v člověku. Oč jde.

Fyzické tělo je řízeno a vyvíjeno dle životního těla. Skutečnost, že se jedná o dvě fyzicky oddělená těla, tu nehraje roli. JÁ člověka je do něho vtěleno na fyzické rovině. Jde o něco jiného, než-li je JÁ zvířat, které dlí na astrální rovině. Tam klon může mít i své opodstatnění. Tady ale vznikne prázdnota. Ta pochopitelně nemůže existovat, a proto je vzápětí vyplněna z astrální planiny zástupnou bytostí. Bytost z astrální planiny bude vždy ochotna ke spolupráci. Vždyť vlastně přijde "zadarmo" k tělu. Klon tedy bude pouze fyzickou kopií originálu, a to ještě velmi nedokonalou, neboť kopie bude mít zdravotní problémy. To, co ale nebude souhlasit ani náhodou, bude jádro bytosti.

Znamená to snad, že klony ne ?

Dle mého názoru nikoliv. Je velmi vhodné postavit se do situace tak, že na této rovině vědomostí jsme schopni vytvořit to, co je dané databází DNA. To znamená části těla včetně orgánů a pokud nebudeme rozumět programu (životnímu tělu) tak se nesnažit vytvořit nic dalšího. Jinak nastanou obrovské škody.

Lze si snadno představit, co by se dělo, po našem zásahu do databáze dat v počítači, s nimiž program pracuje. Došlo by nejspíš k zhroucení systému a pokud je na počítač napojena výrobní linka pak k havárii. Zásah do dat je nutno koordinovat s programem !!!

Hmotné tělo je z naší kompetence již zcela vyjmuto. Toto tělo za nás řídí vyšší duchovní bytosti a možnost našeho řízení je odsunuta do stavu, v němž naše poznání dosáhne patřičné úrovně.

Neznamená to, že to není proveditelné. Zde chci jen poukázat na skutečnost, že se musí jednat o skutečné poznání, a to jak na astrální tak i životní a posléze i hmotné rovině.

Nejde tu a nikdy ani nešlo o laciné duchovno. Jde a vždy šlo o moudrost poznání a vzestup za účelem produchovnění hmotnosti.

tělo

původní

klon

soulad věk – dělení

ano

ne

počet dělení buňky

15

5

předpokládaný věk

75 let

25 let

vtělení do těla

JÁ-duchovní podstata

astrální bytost