Diskusní téma: KARMA

Datum: 01.02.2017

Vložil: Milenium

Titulek: Karma a reinkarnace

Uvítal bych na toto téma diskusi.
Pro lidské (rozuměj egem zabarvené) vnímání je karma v příspěvku popsaná myslím srozumitelně.
Je tu ale zajímavý fakt. Jako člověk si nevybírám jaký budu, nevolím si povahu s jakou se narodím ani jaké prostředí mě bude od mala formovat. Proto nemůžu být zodpovědný za své činy a přitom jsem případně trestán lidmi - podle zákonů dané země a ještě stvořitelem - karmou. Každé rozhodnutí dělám na základě nějakého vnitřního nastavení- hlasu a prožitých zkušeností. Kde se tyto prvky vzaly, získal jsem je cíleně za určitým záměrem být dobrý nebo špatný? Mě z toho vychází, že vrah si nezvolil svobodnou vůlí být vrahem. A to se týká jak jednoho lidského života, tak celé řady inkarnací přes kterou dochází k vývoji od člověka se silným egoismem a pudy zvířete až po osvícence.


Je možné to nahlížet ještě neosobně, jakoby z pohledu vědomí-stvořitele. Tam se to bude již jevit jinak, není zde osobnost a nejsou zde otázky "proč". Celá existence a život jak jej vnímají naše smysly je v podstatě „jen“ hra vědomí, které doposud nevědomí lidé nerozumí, berou ji smrtelně vážně a osobně. Přes prožívání zážitků a emocí lidského těla nacházejícího se ve 3D realitě vědomí-duch skrze duši čerpá informace. I duše která je spojená s nějakou vývojovou linií je dočasná a po ukončení reinkarnačního cyklu 500-750 životů (nemám přesné data, a neberu to ani za důležité) se duše pravděpodobně rozplyne, nebo nějak transformuje, protože základní vědomý či duch je vibračně výrazně výš a nakonec se vše vrátí do jeho podstaty. Takže "nesmrtelná" duše existuje po dobu reinkarnačního cyklu, který krom výše zmíněných lidských životů zahrnoval výrazně delší předešlé období vývoje v minerálech, rostlinách a živočiších.
Uvědomování si sebe jako člověka-tělo všelijak trpící a otázky proč a za co jsou tu díky egu patřícímu k tělu (což je jen falešné já). Z pohledu vědomí-stvořitele či ducha je to zcela nepodstatné, protože pravé já je ono trvalé, nesmrtelné a nezničitelné vědomí.
Takto to naše bytí nazírám a proto neumím odpovědět panu Tomášovi a z mého pohledu se mi ty věci zdají již nepodstatné.





Zpět na diskuzi